Kdyby děti byly na pérko...

21. 06. 2010 10:07:00
"To by stejně bylo skvělý, kdyby děti byly natahovací. Byly by takhle roztomilý a pak by jim došlo pérko a jenom tak by zůstaly sedět a koukaly," zasnil se muž při pohledu na našeho nejmladšího, který zrovna hýřil dobrou náladou a rozdával své osmizubé úsměvy na všechny strany. Tak jsem si to představila.

Ráno bych je natáhla nejdřív v sedm hodin. Už žádné buzení v pět třicet! Protože by spaly celou noc, byly by vrchovatou měrou odpočaté, takže žádné vstávání zadkem nahoru. Nikdo by nekvičel a nekopal toho druhého. Nikdo by se mi nesápal do výstřihu a neřval "bubat!" A taky žádný z nich by nekňučel: "Já mám blbou náladu. Nechci do školky. Nechci jíst. Nechci si čistit zuby!" Místo toho by se děti samy oblékly, omyly si obličeje a s úsměvem svým rodičům popřály dobrého jitra. Tady někde by jim doběhlo pérko poprvé.

V klidném mezičase, kdy by nenatažené seděly u stolu a způsobně hleděly, přesně jak si to představoval jejich otec, bych připravila snídani. Nikdo by mi nedupal po nohou, nemlátil mě dudlíkem do kolena a neřval "bubat!" Ti dva starší by se nervali o houpačku a neschazovali se z ní po hlavě na zem. Nikdo by netrval na tom, že si sám připraví kakao a nevylil ho dvakrát na zem a jednou po stole. Zkrátka bych v úplném tichu případně za polohlasného prozpěvování lidových písní namazala chleby medem a uvařila čaj. Pak bych se šla převléknout, aniž by se mi při svlékání noční košile někdo pověsil na nohu a křičel "bubat!".

Poté, čistě oblečená a dokonce učesaná bych si sedla ke stolu, kde už by na mě čekal rovněž čistě oblečený muž, který hřeben už léta nepotřebuje. Usmáli bychom se na sebe a provedli rituál natažení dětí. Možná by snídaně neproběhla tak úplně v klidu, ale těch pár výkřiků, odběhnutí, sražení talíře na zem a pádů ze židle bychom snad přežili. Než by pérko doběhlo do konce, kluci by se ještě stačili rozloučit s tatínkem a políbit ho, než odejde do práce. Jakmile by za ním zaklaply dveře, pérko by došlo a oni by čekali sedíce na gauči, než bude čas jít do školky.

Já bych zatím naskládala nádobí do myčky a prádlo do pračky. To suché bych naopak složila a uklidila do skříní. Možná bych i vyžehlila manželovi košili. Vůbec nikdo by se přitom nesnažil vloupat do šuplíku s DVDčky a vytahat je na jednu hromadu případně omýt kuchyňskou linku záchodovou štětkou. Nikdo by nevřeštěl jako pavián a nebrečel, když ho ten druhý šťouchne loktem do oka. Neslyšela bych žádné: "Nech toho! Nech mě! A já s tebou nekamarádim, nejsi vůbec muj brácha!" Já bych pro změnu nemusela ječet: "Okamžitě toho všichni nechte, nebo vás zmydlim!!" A nikdo by mě netahal za triko a nehalekal: "Bubat!"

V devět hodin bych natáhla děti a poslala je vyčistit zuby a umýt pusy. Vymydlené a usměvavé by se pak samy obuly a oblékly (až na toho nejmenšího) a vyrazili bychom směr mateřská škola. Cestou bychom si povídali, co nás ještě ten den čeká, možná bychom se mohli naučit i nějakou básničku. Ve školce bych odevzdala paní učitelce dvě starší děti a dva příslušné klíčky a s batoletem se vydala na procházku nebo se vrátila na zahradu. Společně bychom pak uplácali pár báboviček a zhoupla bych ho na houpačce. Po vyvenčení bych nejmenšího nakrmila jablkem a s doběhnutým pérkem ho uložila ke spánku.

Uvařila bych oběd a jen tak obyčejně se věnovala sama sobě nebo něčemu bohulibému. Po obědě bych si v klidu vypila i kávu, aniž by se mi někdo sápal na klín a pokoušel se ze mě vymámit "bubat!" Když bych usoudila, že je čas na natažení batolete, probudila bych ho a nakrmila. Tyhle chvíle mám nejraději, protože už teď v roce a půl je jasné, že můj nejmladší je pravý muž. Jakmile se dobře vyspí a nají, je k sežrání. Po obědě bychom si nejspíš prohlíželi knížky a stavěli hrady z kostek, dokud by nedoběhlo pérko.

Odpoledne bychom společně šli vyzvednout brášky ze školky. Když by bylo hezky, strávili bychom zbytek dne venku a dokonce bych je možná v dobrém rozmaru pokaždé po doběhnutí pérka znovu natáhla. Dojít bych ho nechala až doma, před přípravou večeře. Nikdo by nevolal: "Mamí, já chci pít, otevři mi mlíko prosím!" "Mamí, já chci smrkat, kde mám kapesník?" "Mamí, on mě schválně bouchnul do hlavy!" "Mamí, poď sem, mně to nejde!" a "Mamí, mně to pořád nejde!" a "Mamí, ono se to rozbilo..." Nikdo by nerozšlapal uvařenou bramboru po celém bytě, nepraštil se do nosu a nevytřel předsíň všemi papírovými kapesníčky. Natáhly bychom je až před večeří, večerním mytím a pohádkou na dobrou noc.

Bylo by to skvělé. Možná. Žádný stres, křik a organizační chaos. Šetřila bych čas, svoje nervy i hlasivky. A nebo možná taky ne. Když o tom tak přemýšlím, vlastně bych o to vůbec nestála. Byla by to totiž strašná, ale opravdu ukrutná nuda.

Autor: Markéta Hrdoušková | pondělí 21.6.2010 10:07 | karma článku: 36.80 | přečteno: 6181x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 13.26 | Přečteno: 228 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 13.07 | Přečteno: 1444 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.49 | Přečteno: 466 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 297 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4337

- Máma tří kluků, partnerka, kamarádka, dobrodruh.

- Vzděláním antropoložka, profesí leccos.

- Domovem v Tchai-peji

- Mám ráda svoje děti, manžela, teplou sprchu, kávu s mlékem, večery s knížkou, dlouhý spánek...
Locations of visitors to this page

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...