Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mateřská logistika

22. 02. 2012 11:33:00
Kdysi dávno jsem si myslela, že logistika úzce souvisí s logikou. Že přesun věcí a lidí v čase a prostoru musí podléhat určitým pravidlům.

Jenže mateřská logistika je úplně jiný podobor. Pro ty, kdo netuší o co se jedná - jednoho dne nastane v životě rodiny moment, kdy děti vstoupí do různých vzdělávacích zařízení, do různých kroužků a začnou mít odlišný denní program. Rodiče, potažmo často matka, musí sladit všechny jejich odjezdy, příjezdy, vyzvedávání a přesuny. Začíná to ráno. Je nutné dostat děti z postelí včas. Pokusit se je přemluvit, aby se místo mazlení s morčetem nasnídaly a místo vystřihování vzducholodě si vyčistily zuby. Na odchodu zjistit, že mají na triku flek od omáčky a na nohou špinavé ponožky. Dorazit před školu, kde se od půl osmé tvoří kolony automobilů. Z každého vyskočí žáček nebo dva, ze dveří se vysune ruka s aktovkou, ještě pusu a odpoledne ve tři, ano? My ale chodíme pěšky, mateřská logistika může být i kondiční sport.

Nejpozději za čtyři hodiny nastává akce vyzvedávání. Školka, družina, kroužek, znova školka, druhý kroužek, vyzvednout prvního z kroužku, vyzvednout druhého z kroužku a mezitím vším "mami, já mám hlad", "mami, já dneska nechci" a "mami, potřebuju kakat." Mateřská logistika zkrátka nemůže být logická, neboť obsahuje příliš mnoho proměnných. Ty z ní činí záležitost vesměs dobrodružnou a plnou neočekávaných zvratů.

Byla jsem do víru mateřské logistiky vržena po hlavě 1. září. Ze všech stran se na mne hrnuly informace, do kdy mám kolik zaplatit a komu, co mám koupit a přinést zítra a co až za týden, co musím vybrat do kterého data, kam co musím jít podepsat, co poslat a jaké potvrzení a kterými razítky získat. A hlavně to stihněte do termínu! Na čtvrtku o velkosti A3 jsem si vyrobila seznam, abych na něco nezapomněla a složenou do malého čtverečku jsem ji tahala v batohu, rozbalovala na nejrůznějších místech a vypadala jak turistka, která ztratila směr. Místo toho, abych se obávala, jak naše děti zvládnou přesun do náruče českého školství, měla jsem spíše strach z toho, abych jim jako chaotická matka neudělala hned na začátku ostudu. Abych byla dokonalá, koupila jsem dvě flétny a šestery bačkůrky. Po dvou měsících jsem si oddychla. Všechno jsem zvládla. Pak mi nejstarší syn s vyčítavým výrazem ve tváři sdělil: "Maminko, paní učitelka říkala, že už bys měla zabalit ty učebnice."

Jen co jsme se trochu zajeli, přišlo to podzimní pondělí, kdy jsme ráno vyrazili do úplné tmy. "To se nám přes víkend setmělo, co?" divila jsem se. Ještě víc mě překvapilo, že na ulicích je klid, žádné děti s aktovkami na zádech. A radniční hodiny ukazovaly půl sedmou...Jelikož naše přestěhování ještě nedosáhlo úrovně vybalení televize a poslouchat rádio v přítomnosti tří dětí je stejně marný pokus jako soustředit se na četbu sebraných Nietzscheho spisů na Matějské pouti, přechod na zimní čas jsme zkrátka nezaregistrovali. Tak jsme se jednoduše vrátili domů a vyrazili na čisto o hodinu později. Žádný profesionál přece z nebe nespadl a mateřská logistika se musí trénovat jako cokoliv jiného.

Pořídila jsem si několik kalendářů a všechny pravidelné i nepravidelné akce začala několikrát zapisovat. Pečlivě jsem každý den pročítala žákovskou knížku i nástěnky v mateřské školce. Už mě nic nepřekvapí! Pondělí druhého ledna jsem si v kalendářích zakroužkovala červeně. Ten den byla opět po vánočních prázdninách otevřená školka a jak jsem se domnívala, i škola. "Nezapomeň si dát do aktovky na zítra prvouku, je pondělí!" upozorňovala jsem syna. Pokud se zkrátka někdo má stát jediným dítětem ve městě, které chodí do školy, i když je volno, tak se jím stane. A že výraz "do 2.1." znamená, že prázdniny končí až den následující, už dneska vím. Nebyla jsem sama, komu se ten den mateřská logistika poněkud vymkla z rukou. A narozdíl od oné matky, která se díky tomu dostala až do denního zpravodajství, jsem na svůj omyl přišla už ve chvíli, kdy jsem spatřila temná školní okna. Naštěstí.

V mateřské logistice zřejmě ještě dlouho nebudu mít po zkušební době. Ale jednou budu profík. Možná už po letních prázdninách. Kéž by tu už byly!

Napsáno pro Ona Dnes.

Autor: Markéta Hrdoušková | středa 22.2.2012 11:33 | karma článku: 21.26 | přečteno: 1871x

Další články blogera

Markéta Hrdoušková

Dny po tajfunu

Včera ráno jsem šla na nákup, protože jsme doma neměli dost jídla, když děti zůstaly neplánovaně doma. Školy byly zavřené, kvůli tajfunu. A taky jsem byla zvědavá, koneckonců tak velkou tropickou bouři jsem zažila poprvé v životě.

30.9.2015 v 10:27 | Karma článku: 11.83 | Přečteno: 617 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Jsem chlupatá, chlupatá

U mne si očividně daly sraz všechny chloupky naší rodiny. Nikdo je nechtěl, tak šly ke mně; co se budou vnucovat, no ne? A u mne se mají dobře...

16.8.2017 v 13:16 | Karma článku: 24.52 | Přečteno: 1367 | Diskuse

Viktorie Besó

Kdyby blbost nadnášela...

A je to tu zase! Gaussova křivka mé inteligence se začala loňského roku nenápadně vracet do normálu, což byl pocit úlevný. Jenže před osmi měsíci nastal zvrat a jsme tam, kde jsme byli. Možná ještě hlouběji.

16.8.2017 v 10:39 | Karma článku: 30.36 | Přečteno: 1925 | Diskuse

Edna Nová

Jak lze žít v cizím městě za minimum peněz (3 měsíce punku v Ostravě)

Pražská holka odjela na 3 měsíce do Ostravy. Ještě ke všemu skoro bez peněz. Avšak ve dvou se to lépe táhne (socka k socce sedá). Zjistila, že bez práce nejsou ani ty hnusný koblihy za 6 korun. Ironicky a s nadhledem.

16.8.2017 v 9:31 | Karma článku: 28.28 | Přečteno: 1196 | Diskuse

Ivana Dianová

Volba

Přilezla jsem k ní po čtyřech, k posledku už jsem se spíše jen plazila, vyčerpaná až k bolesti, strašlivé bolesti. Moje poslední naděje při už jenom zbytečku víry. Buď mi pomůže, a nebo chci... A nebo už nechci, věděla jsem.

15.8.2017 v 0:01 | Karma článku: 23.71 | Přečteno: 782 | Diskuse

Jitka Štanclová

I nám jednou bylo sedmnáct...

Milenci sice ne v texaskách, ale v kraťasech, tak jak se to hodí k prázdninám. A ten pár k nim dokonale patřil.

14.8.2017 v 21:14 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 571 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4286

- Máma tří kluků, partnerka, kamarádka, dobrodruh.

- Vzděláním antropoložka, profesí leccos.

- Domovem v Tchai-peji

- Mám ráda svoje děti, manžela, teplou sprchu, kávu s mlékem, večery s knížkou, dlouhý spánek...
Locations of visitors to this page

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.