Mongolská konverzace pro úplné začátečníky

Dostali jsme anglicky psaný dopis ze školky. Začínal větou: "Já, Bolormaa, jsem učitelkou Vašeho syna," a pokračoval v tom smyslu, že naše starší dítě je od chvíle, kdy jeho jediný český kamarád odjel na prázdniny, velmi smutné. Schovává se pod stolem a s ostatními nekomunikuje. Psaní končilo politováním a omluvou za to, že se s ním paní učitelka není schopna lépe domluvit. Nikoliv poprvé, ale dosud nejzřetelněji, jsem si uvědomila, jak je srozumitelná komunikace mezi lidmi důležitá.

Puvodni mongolske pismo

Pokud neexistuje, může docházet k omylům. K těm spíše úsměvným patří například to, že jsem měla stvrdit svým podpisem, zda souhlasím s tím, aby se náš syn účastnil malého výletu na hlavní ulánbátarské náměstí. Podepsala jsem, ale synek stejně nikam nešel. Paní učitelka totiž sama netušila, s čím jsem to vlastně souhlasila. Nutno dodat, že veškerou korespondenci v anglickém jazyce obstarává ředitelka školky, neb učitelky znají v nejlepším případě pár slovíček.

Neštěstí se může přihodit, pokud nejste schopni se domluvit třeba s lékařem. Teď klepu, a to velice důrazně a hlasitě, na dřevo, protože tahle situace ještě nenastala a já pevně věřím ve zdravý kořínek naší rodiny. Zatím se nám vždycky podařilo sehnat doktora, s nímž se lze domluvit bez tlumočníka, ale je to pokaždé záležitost několika dní. Nedej bože, abychom potřebovali pohotovost, nebo museli absolvovat "noční výjezd". Člověk tak nějak předpokládá, že anglicky se s vyšším zdravotním personálem dohovoří všude na světě, ale v Mongolsku je to opravdu problém.

Nechci popírat pravdivost známého rčení "Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem". Pokud hovořím rusky, mám dozajista výhodu. Pokud jsem ještě navíc schopna komunikace v angličtině, mé šance úspěšně se domluvit jsou ještě vyšší. Ovšem pokud chci plnohodnotně žít v Mongolsku, potřebuju mluvit mongolsky. Já to neumím a učit se tenhle jazyk nebudu. Znamená to, že po celou dobu našeho pobytu v téhle zemi zůstanu cizinkou, daleko za možností pochopit mongolský život víc, nežli jen povrchně. Nicméně existovat tu úplně bez znalosti alespoň základních slovíček a frází mi přijde neslušné. A tak se snažím tu a tam něco pochytit. Koneckonců při množství, v jakém Mongolové přijíždějí do České republiky, to není možná tak úplně nesmyslná aktivita.

Na tomto místě si dovolím malou lingvistickou vsuvku. Průvodce praví, že mongolština vypadá "...jako když na sebe dvě kočky kašlou a plivou dokud se jedna z nich nevydáví. " To je trochu nespravedlivé přirovnání. Pravdou je, že mongolština obsahuje celou řadu hrdelních zvuků, jejichž vyslovení správnou intonací činí našinci nemalé potíže. Mongolština patří do altajské jazykové rodiny, kde najdeme také třeba turečtinu, kazaštinu, uzbečtinu nebo korejštinu. Vzdáleně se podobá třeba i finštině nebo maďarštině. Původní mongolské písmo vypadá trochu jako arabština otočená o 45 stupňů a vzniklo ve 13. století, v době, kdy Čingischán budoval svou říši (obrázek v záhlaví). Toto tradiční písmo se v Mongolsku používalo až do 30. let 20. století, kdy bylo nahrazeno modifikovanou ruskou cyrilicí, obsahující dva znaky navíc. Existuje také přepis mongolštiny do latinky, ale jejích 26 znaků nestačí na vyjádření právě těch hrdelních "Chrl" a dalších roztomilých zvuků.

Pro představu jsem vybrala jeden příklad. Tématicky nic moc, ale pro představu, jak mluvená mongolština "vypadá", je ten nejlepší, který jsem našla:

http://www.youtube.com/watch?v=75AzMmAhawY

Není tak úplně hloupý nápad začít od zdvořilostních slůvek. Jako první jsem se naučila bajarlalá (děkuji), sajn bajnů (dobrý den) a bajartaj (nashledanou). Radovala jsem se, že to vůbec není tak težké, jak to na první pohled vypadá a co že to moudrá kniha má s tím pliváním a dávením. Těšila jsem se, jak zazářím při nákupu, ale než jsem se vůbec stačila nadechnout, vychrlila na mě pokladní: "Bajrchlá dzá bajrštaj!" Trvalo mi dalších čtrnáct dní a čtyři nákupy, než jsem pochopila, že to znamená "děkuji, tak nashledanou" a došlo mi, že naučit se alespoň ty základní fráze tak, aby mi Mongolové rozuměli a já rozuměla jim, nebude zas taková brnkačka.

Základní výrazy te nebo dzá, v překladu ano, sice nepoužijete tak často, ale hodí se. Třeba když vám při zaparkování v centru města hodlají dva výrostci omýt přední sklo vašeho auta, s nímž jste se před čtvrt hodinou vrátili z terénu a usilovně přemýšlíte, jak z něj to bahno dostat dolů. Naopak uguj, tedy ne, použijete v případu opačném, tedy chtějí li mladíci zušlechtit vůz, který jste před čtvrt hodinou v garáži pořádně ostříkali a omyli.

Další várka slovíček přišla před první jízdou taxíkem. Tahle služba je v Ulánbátaru velmi rozšířená, no nedivte se za cenu 1000t tugriků (asi 1 dolar) na 4 kilometry. Na ulicích jsou k vidění klasické vozy taxislužby se zřetelnou cedulkou na střeše. Mnohem více je ovšem těch neoficiálních, což jsou úplně obyčejná auta, jejichž majitelé si v oblasti veřejné dopravy jen na černo přivydělávají. Pokud se potřebujete někam dostat, postavíte se na kraj silnice a máváte lehce zdviženou rukou. Málokdy stojíte déle než několik minut.

A teď přijde ten komunikační oříšek. Pokud vám nějaká dobrá duše nepopsala mongolsky cíl vaší cesty na papír, který strčíte řidiči pod nos, musíte mu popsat sami, kam máte namířeno. V praxi to znamená, že do zblbnutí opakujete barůn týše, dzůn týše a čikeré, tedy doprava, doleva a rovně, samozřejmě v té správné kombinaci. Jednou jsem se domnívala, že už mám perfektně nacvičenou výslovnost hlavního obchodního domu ich delgůr a že tak elegantně obejdu navádění řidiče do všech možných směrů. Že jsem opět vedle, jak ta jedle, jsem zjistila v okamžiku, kdy jsme zastavili před benzínovou pumpou a muž u volantu se z úsměvem a napřaženou rukou obrátil, jako že jsme na místě.

Třetí oblast života, v níž je dobré znát pár slůvek, je nakupování. I když tady je situace zjednodušena tím, že kalkulačku, na jejímž displeji lze zobrazit leccos, od ceny přes velikost po počet, vlastní každý stánkař. Přesto, sdělit prodávajícímu, kolik něčeho chci v mongolštině, je tak trochu otázka cti. Prozatím mi stačily číslovky do šesti: Nik, choir, koro, duru, tau, dzurgá, v případě že kupuji rajčata, papriky, brokolici nebo okurku. Číslovku najm, osm používám při nákupu kuřecích stehýnek. Ty ostatní si pořád nemohu zapamatovat. Při návštěvě stánku s obuví nebo oblečením se mi už několikrát hodila znalost slůvek tom a džidžik, tedy velký a malý.

Existují další nejméně dvě důležitá mongolská slova, která nelze vynechat. Jedním z nich je margáš, ve svém prapůvodním významu znamenající zítra. Často však znamená někdy, možná zítra, možná za týden. Zkrátka kdo ví, jestli vůbec. Multivýznamové je také bachkuj, čili není. Není a nebude. Netuším, zda někdy ještě bude. Není, ale možná někdy bude...snad...margáš?