Milá Markéto,

zase moc hezký příspěvek. Myslím, že jste to možná udělala, ale pokud ne: stálo by za to poslat ho VZP. Pokud byste s tím měla problém, můžu ho poslat já.     Lenka

Re: Milá Markéto,

Díky za nabídku, Lenko, ale obávám se, že by to z hlediska výsledného efektu byla zbytečná aktivita...Mně by se spíš líbilo, kdyby se toho tématu chytil nějakej schopnej novinář / -ka a udělal z toho "kauzu"

Diky

Timhle lidskym clankem jsi Klarce pomohla vice nez kdokoliv jiny, Market. Cesta k pomoci byva klikata a nekdy dlouho trva, ale dala jsi dalsim lidem radu, kudy jit - aspon na stranky Klarky. Bohuzel, pojistovna zustala stat, jako vzdy, ve sklepe ulicce a ma konecnou. Jsou veci, ktere jdou mimo moje chapani, a nejsem sama. Tobe velky DIK. Marta

vzdávam sa príspevku na helmu a vitamíny

... súhlasím s tým, že aktuálny systém je špatný... Ale nemyslím, že dovodom sú "běžné " maminy, ktoré si nechú dať siahnuť na preplácané helmy a pod. Ja sama som "běžná mamina" -( predpokladám, že tým autor tohto výrazu myslel matku zdravých detí ) a pritom to, že poisťovňa prepláca napr. tie helmy považujem za blbosť. Ten, kto má na to, aby dieťaťu kúpil bicykel alebo kolobežku, má aj na to, aby  mu prikúpil helmu . A myslím, že maminiek s podobným názorom je viac....  Je to proste populistické gesto danej poisťovne (alebo viacerých) ale nemyslím, že bolo vynútené klientom. Maminky (alebo otcovia -neviem prečo títo sú z toho vynechaní) proste len využívajú, čo im je ponúkané. Aj to len niektorí - ja medzi nich napr. nepatrím... Radšej by som dané prostriedky odložla pre tých, čo ich naozaj potrebujú - pre invalidných a potenciálne invalidných ( málokto myslí na to, že situácia sa može  z hodiny na hodiny otočiť a problém vozíčkov a pod. sa bude týkať aj jeho...)

Crnka

NEJSOU TO HOSPODÁŘI

ve VZP, nevím jak a kdo jim počítá co ano a co ne. Uvedu skutečný případ:

Mám prasynovce - syn mé neteře, který byl velice nemocný s ledvinami. Byl více v nemocnici než doma, doktoři si už s ním nevěděli v Třinecké nemocnici rady a tak se dostal do Thomayerovy nemocnice v Praze. Několikrát do roka ho sem někdo z rodičů vezl a pak pro něj přijel. Když neteř šla požádat na pojišťovnu, aby ji proplatili jízdné vlakem, tak ji bylo řečeno, že na to nemá nárok, ale kdyby tam jeli autem, tak jim cesťák proplatí. A tak se i stalo rozdíl mezi jízdným a cesťákem byl 12 000,- Kč. Takoví jsou to hospodáři a nic se nezměnilo, tohle bylo před 15 lety a znám případ ze současnosti. Škoda povídat.

problém

je, že velké většině lidí je to jedno

a že mnoho lidí / netroufám si specifikovat procento/ bude volit klidně komunisty, hlavně aby měli svůj paralen a lázně zdarma

a aby nemuseli platit 30 korun -- a osudy vozíčkářů je nezajímají

tohle téma je hodně o politické objednávce, proto je dobře že o něm píšete

a co politici ?

To ze musite vozik zaplatit a pak vratit je amoralni vydirani. Neexistuje nejake sdruzeni, ktere by durazne proti temto praktikam protestovalo?

Re: a co politici ?

Víte, mě ani nevadí, že ho jak z něj Klárka vyroste, musím pojišťovně vrátit - ona by ho měla zrepasovat a dát jinému dítěti, kterému bude akorát, zadarmo.

Akorát je tu pár háčků - když neuzavřela smlouvu s firmou Ortoservis, která jako jediná tyto ultralehké vozíčky dováží a opravuje je (vozíček pro informaci váží tři a půl kila, je opravdu unikátní pro děti se SMA), tak kdo ten vozíček zrepasuje?

Další háček je, že někde zůstane viset ta druhá půlka, kterou nám pojišťovna neuhradila, druhá větší půlka z pořizovací ceny vozíku, která byla 55. tisíc.

A třetí háček je, že vozík pro větší děti, od tří let, také lehoučký, který tedy už váží osm kilo, ale přesto jej ještě zvládnou děti se SMA uřídit (dokud tuto schopnost následkem nemoci neztratí) stojí kolem sedmdesáti tisíc.

Je to ostuda

Rozpocet ministerstva socialnich veci je 423 miliard - ale v tom vsem se nenajdou penize na tu nejzakladnejsi solidaritu - peci o postizene deti. Jak si muze nekdo ospravedlnit rozdavani socialnich davek zdravym a praceschopnym lidem a odmitani pomucek nechodici holcicce - a vubec vsem postizenym detem.

To se lidi mohli zblaznit kvuli 30 korunam - ale ze ma zdravotnictvi tak vyrazne mezery, ze postizene deti musi v zemi podporodovat dobrocinne spolky - to nejak nikomu do svedomi nesaha. Je zajimave, jak velice pravicove jsou zdravotni pojistovny, ktere levice tak chrani - jak dojemne vykladaji o nutnosti setrit - setrit se da na cele rade veci a vsichni vime, ze tech prilezitosti v republice je nepocitane. Setrit na postizenych detech - to by v opravdu civilizovane spolecnosti nemel urednik z pusy vypustit.

Re: Je to ostuda

V Cesku je trsgedie , ze si v podstate nemuzete pojistit dite a jako dospely si taky nemuzete vybrat. V zahranici je mozne pojistit dite na invaliditu za drobne.

takových diagnoz

je bohužel více, např roztroušená skeroza postihující mladé lidi, která končí invaliditou ve 100%. nové léky jsou drahé, kritéria pojišťoven jsou přísná, nově diagnostikovaní na ně nemají nárok. co natom, že by prodloužili aktivní život, pacienti mohli pracovat a odvádět, tak jim raději budeme platit invalidní důchod. Logika - tu nehledejte. a poznámka na konec - "okrajových" diagnoz je víc a čím menší skupina tím je více bita. takže hurá na proplácení léků na chřipku a nachlazení a jiných banálních onemocnění, ti co to potřebují si nějak poradí

Re: takových diagnoz

to snad neni pravda? Onemocni li clovek, pojistovan mu odmitne hradit lecbu?

Trochu Off Topic

Jednou jsem četl o manželském páru, který seděl dlouhá léta na sociálních dávkách (cca 20 000 Kč/měs.). Manželé se však doma starali o postiženou dceru, která měla nárok na ústavní péči, vycházející na zhruba 70 000 korun měsíčně. Tady by zřejmě pomohla určitá právní úprava, která by jejich úděl zcela "legalizovala". Jde sice o dva různé fondy, avšak pod jednou kuratelou (stát), ušetřené prostředky za to stojí.

Re: Trochu Off Topic

Dimitari - jak seděl?

No a dvacet tisíc ... to je asi scifi. Momentálně na dceru mám PNP tři tisíce. Manžel pracuje. A co je to nárok na ústavní péči? Nikdo nic takového neurčuje. Prostě když rodiče zjistí třeba v průběhu života, že mají těžce postižené dítě, buď se o něj dál starají anebo to nezvládnou a dítě jde do ústavu. Nic takového jako nárok neexistuje.

Jinak vám ale rozumím, co tím chcete asi říct.

Jen jsem cítila potřebu reagovat na ten začátek. Bohužel si myslím, že zdravotní pojištění a příspěvky na péči budou pořád oddělené, logicky to moc nejde spojit ...

Pokrok medicíny

je při zachování morálky vzniklé před 2000 lety za úplně jiné situace největší hrozbou . Ještě před takovými 100 lety mohli příbuzní nad těžce nemocným zaslzet, promluvil kněz, všichni projevili účast  ale moc to nestálo. Dotyčný za pár dnů či týdnů většinou umřel a blízcí se s tím museli smířit. A i když neumřel, nákladná léčba prostě neexistovala. Dnes, kdy  možnosti medicíny  rostou při exponenciálně rostoucíchi nákladech je to cesta do pekel. Doktoři často zachraňují lidi, co prožijí celý život v nějakém "zařízení" na náklady ostatních.  Medicínské náklady prodloužení  života o pár let jsou vyšší než náklady na péči za celý dosavadní život bez prodloužení. Přitom pracovat déle se chce málokomu, neboť zatímco po šedesátce si ještě důchodu užije, po sedmdesátce sice pobyt ve špitále na kapačkách stojí jako výlet na Havaj, požitek z pobytu se ale srovnat nedá. Kdybych si mohl vybrat, pak bych "pokrok medicíny" odmítl, peníze použil jinak a smířil se s normální délkou života. Čest!

Re: Pokrok medicíny

Milý Kolumbo,

jenže tyhle děti simohou o "normální délce života" tak leda nechat zdát. A opakuji to, co už jsem psala v článku. Představte si, že je to Vaše dítě. Co byste dělal?jak byste mu to vysvětlil?