Dzud přináší smrt aneb Mongolsko v mrazivém objetí
archiv autorky
Mongolové rozeznávají tři typy Dzudu. Vytrvalému hustému sněžení se říká "bílý Dzud". Druhému typu bychom mohli říkat "ledový", protože se během něho step pokryje neproniknutelnou vrstvou ledu, který brání dobytku prohrabat se k pastvě. Třetí se nazývá "černý Dzud". Ten nastává, když po extrémně suchém létu přijde mrazivá zima. Tráva uschne už na pastvinách a zvířata nemají šanci vytvořit si dostatečné tukové zásoby. Sněhové bouře a teploty hluboko pod bodem mrazu pak už jen dokonají dílo zkázy.
Mongolsko je země pastevců. Mnoho se tu za poslední léta změnilo, ale na produkci kašmírové vlny, masa a mléka je stále závislých kolem 35 procent pracujících Mongolů. Jejich život je jurta, rodina a stáda ovcí, koz, krav a koní. Po staletí tomu tak bylo. Lidé se naučili žít v sepětí s přírodou, počítali s tím, že jejich život je drsný, že může přijít Dzud...a Dzud se opravdu se železnou pravidelností vracel, čtyřikrát, pětkrát za generaci. Vybil čtvrtinu jejich stád, zanechal ty nejodolnější kusy. Za několik let byla zvířata zpět, ještě silnější. Život šel dál, než za nějakých deset až dvacet let přišel další Dzud...
Poslední dekáda je jiná. Přírodě se už tak nějak nedá věřit. Mezi roky 1999 a 2003 přišly tři Dzudy za sebou, bílý, černý i ten ledový. Spousta pastevců ztratila celá stáda. Znamená to, že přišli o všechno. Z dvaceti milionů zvířat zbyla sotva polovina. Rodiny, zvyklé na život ve stepi, v otevřeném prostoru, prchaly do měst. Kolem Ulánbátaru vyrostla obří jurtoviště. Žijí tam lidé vyrvaní z kořenů, namačkaní jako sardinky. Snaží se dál existovat, uživit sebe a své blízké. Skvěle rozuměli svým zvířatům, teď prodávají čínská trička na černém trhu. Všude je špína a odpadky. V zimě se tu nedá dýchat. Je těžké věřit tu v lepší budoucnost. Je nemožné vychovat tu děti, z nichž by byli tak skvělí pastevci jako bývali jejich rodiče a prarodiče...
Po pouhých šesti letech je tu bílý a černý Dzud zas. V létě trápilo sucho dvě třetiny země. Nyní teploty už po mnoho týdnů klesají k padesáti stupňům pod nulou a zároveň zuří sněhové bouře v devatenácti z celkových jednadvaceti mongolských provincií. V osmi nejvážněji postižených provinciích přišli pastevci už o polovinu zvířat. Celkem dosud pomřelo 1,8 milionu kusů dobytka. Organizace OSN pro výživu a zemědělství očekává do jara až čtyřmilionové ztráty. Ceny krmiva se šplhají do závratných výšek.
Ohroženi jsou už i lidé. Většina dětí od prvňáčků po studenty bydlí během školního roku v internátech, v současnosti jich tam pobývá na 22000. Zůstávají odděleny od rodin i během Dzudu, protože cesta domů by byla příliš nebezpečná. V mnoha internátech však není dostatečné vytápění a školy nezvládají zajistit potřebné jídlo. Dětem hrozí podvýživa a nemoci. Téměř sto vesnic je nepřístupných, lidé v nich zůstávají bez potravin, bez topiva, pohonných látek a lékařské péče. Těhotné ženy se nedostanou do porodnic.
Letošní Dzud je obzvlášť těžký, pro mnoho pastýřských rodin je jen závěrem strmé cesty dolů, k chudobě. Před několika lety jim banky bez problémů půjčovaly peníze, na motorky či na solární panely k jurtám. Ceny kašmíru byly stabilní. Ke konci roku 2007 začaly klesat, protože zároveň s počínající hospodářskou krizí v USA klesala i poptávka po této luxusní vlně kašmírských koz. Dnešní ceny jsou jen šedesátiprocentní ve srovnání s cenami před poklesem. Lidé přestali půjčky splácet a banky je dnes nutí zbavovat se stád. Takže nejen kašmír, ale jak se na trzích hromadí zvířata na prodej, už i maso a kůže jsou levnější a levnější.
Další a další lidé tak budou hledat spásu v blízkosti měst. Pastevci bez stád už se do stepi nikdy nevrátí. Venkovu hrozí vylidnění. Tahle země, rozlohou dvacetkrát větší než Česká republika, by pak zůstala prázdná, protože tu žije jen 2,7 milionu lidí.
Mongolsku hrozí, že ztratí duši. Protože na okrajích měst není pro duši prostor. Alespoň ne pro tu mongolskou, která je stejně široká a otevřená jako pláně, ve kterých zdejší lidé žijí. Když ji namačkáte do špinavého jurtoviště, umře. Stejně jako kašmírské kozy při Dzudu.
Čerpala jsem odsud:
1) UB Post
4) www stránky Ministerstva zahraničních věcí a obchodu Mongolska
5) Zud Natural Disaster, Prevention and Recovery - Elbegdorj Tsakhia
Markéta Hrdoušková
Dny po tajfunu
Včera ráno jsem šla na nákup, protože jsme doma neměli dost jídla, když děti zůstaly neplánovaně doma. Školy byly zavřené, kvůli tajfunu. A taky jsem byla zvědavá, koneckonců tak velkou tropickou bouři jsem zažila poprvé v životě.
Markéta Hrdoušková
Ranní kafe
Stojí tu vedle mě, aby mi pomohla přetvořit myšlenky v písemný projev. Každé ráno už mnoho let (s menšími přestávkami) mě najdete s ní v ruce. A teprve dneska jsem se rozhodla vzdát jí hold. Milovníci čajů, kakaa, rumu i vody prominou, ale miluju svou ranní kávu.
Markéta Hrdoušková
Kdo hraje hry, nezlobí...
Tenhle článek píšu z naštvanosti. A taky trochu z bezradnosti a jako obvykle, když mnou zmítají emoce, z okamžitého popudu. Přiznám se v něm, že jsem nemoderní a zpátečnická. A vůbec mi to není líto.
Markéta Hrdoušková
Beethoven pro popeláře
Řada lidí, když se někam stěhuje, předem se rozhlíží a až podle toho se rozhoduje. To ale my ne. My se nejdřív stěhujeme a pak teprve rozhlížíme. Nebo to zkoušíme dělat zároveň, ale to mám z toho pak hlavu úplně v pejru.
Markéta Hrdoušková
Buchtám vstup zakázán
Když jsem byla sedmileté děvčátko, vzali mě prarodiče na dovolenou do tehdejšího Sovětského svazu k moři. Zrovna v době, kdy se tam konala letní olympiáda.
Markéta Hrdoušková
Až budu volit prezidenta, mami....
Tak máme za sebou první politickou debatu. A to tomu nejstaršímu není ještě ani devět.
Markéta Hrdoušková
Psí podraz
"Jedny ty noviny s psama, prosím!" Kluk ve frontě přede mnou byl tutově prvňáček. Z kapsičky na krku se snažil vyhrabat kapesné. Našel sedmnáct korun a ty noviny stály devatenáct.Vypadal děsně smutně a tak jsem mu ty dvě koruny dala. Vzápětí jsem toho litovala. Za svoje kapesné si odnesl (kromě zpráv o methylalkoholových mrtvých, které, alespoň doufám, číst nebude), dvě samolepky. Na jedné byl zadek z dalmatina.
Markéta Hrdoušková
Pozitivní motivace
Mělo by to prý fungovat mnohem lépe než hrozby a trest. Respektovat je. Promluvit si s nimi, vysvětlit proč a půjde to samo.
Markéta Hrdoušková
Mateřská logistika
Kdysi dávno jsem si myslela, že logistika úzce souvisí s logikou. Že přesun věcí a lidí v čase a prostoru musí podléhat určitým pravidlům.
Markéta Hrdoušková
Proč ta hysterie?
Poslední dva dny masochisticky pročítám diskuse o domácích porodech. Ať se snažím pochopit argumenty i emocionální výkřiky odpůrců sebevíc, pořád mi to neštymuje.
Markéta Hrdoušková
Takové slušné děti
Pravidelně cestou do školy míjíme tři dědoušky. Někdy už za supermarketem, jindy až u přechodu, záleží na tom, jaké zpoždění máme. Jdou a povídají si.
Markéta Hrdoušková
Zlaté české ručičky
Nevím, zda je lepší vyhořet, než se stěhovat. Ale vím, že mnohem horší je přestěhovat se do bytu, který zároveň rekonstruujete. To je akce pro opravdové labužníky.
Markéta Hrdoušková
Porodem to nekončí...
Mluvím o pupeční šňůře. Vypadá to jednoduše. Mimino se narodí, doktor udělá šmik a máme tu nového odděleného člověka. Ale tak to není. Pupeční šňůra zůstává ve virtuální podobě a někdy bývá mnohem pevnější, než ta skutečná. Celá ta dlouhá následující léta se různě natahuje, smršťuje, trhá, uzluje, vyspravuje a nakonec se většinou přetrhne.
Markéta Hrdoušková
Mami, co jsou to kozy?
A to je tahle otázka z mírnějších... "Mami, co je to šukat?" Jsem celkem otevřený rodič. Takže ve svých sedmi letech už moc dobře ví, jak se dělají miminka. Nicméně celý repertoár názvů tohoto procesu jsem mu ještě neodtajnila. Měla jsem nejspíš tušit, že to za mě udělají spolužáci.
Markéta Hrdoušková
Můj největší amígo
Z mateřské školky si toho moc nepamatuji. Matně si vzpomínám jen na obrovský knír pana školníka. Také na koloběžky s nafukovacími koly, o které byla vždycky rvačka a já si ji nikdy nevybojovala.
Markéta Hrdoušková
Píchněte do mě, doktore!
Dosud jsem s alternativní medicínou neměla zkušenosti. Tedy nepočítám-li samoléčbu ošklivého kašle, který mě přepadl před třemi roky na sklonku mongolské zimy ve třetím měsíci těhotenství. Tehdy jsem si v zoufalství nad skutečností, že mongolský doktor mi s vysokou pravděpodobností předepíše nějaký smrtící koktejl v duchu hesla "důležité je přežít zimu, případné následky léčby jsou proti tomu prkotina", přilepila na hruď obklad z hořčice a vypálila si tam obrovský čtverec. Poleptání hořčicí jsem následně léčila medvědím sádlem, které mi manžel přivezl z lovu. Tedy ne, že by skolil medvěda, ale zřejmě se spřátelil s nějakým mongolským lovcem natolik, že ten mu tuto vzácnost a mongolský všelék jako důkaz úcty věnoval. Dodnes věřím, že medvědí sádlo zabralo proti kašli i spálenině. A pokud ne, alespoň mi nezapříčinilo další újmu na těle. Tenhle způsob ošetřování je zřejmě dostatečně alternativní, ale nejsem si tak úplně jistá, zda se dá nazvat léčbou.
Markéta Hrdoušková
Zábava až do vyčerpání
Jsem vesměs introvertní bytost s nesmělým úsměvem, která si, když ji někdo náhodou osloví, vylije leknutím víno do výstřihu a při pokusu odpovědět se udusí jednohubkou.
Markéta Hrdoušková
Lidi, co se nestydí (fotoblog)
Cvičí, tančí, zápasí, zpívají, hrají pink-ponk, učí se na strunné nástroje, točí mečem nad hlavou. Ráda kolem nich chodím. Ráda je pozoruju. Je na co se koukat. Nikdo se neschovává, když mu něco nejde. Ritan park v srdci Pekingu funguje jako tělocvična, lidová škola umění, divadelní prkna, klub seniorů i mateřské centrum. A všude tam jsou. Lidi, co se nestydí.
Markéta Hrdoušková
Píchni ho, řízni ho, ať mu teče krev!
"Seš mrtvej!" Nejsem!" "Prásk! Tak teď už si!" Fascinují mě klučičí hry. Ať se snažíte, jak snažíte vychovat z nich pacifisty, stejně po sobě budou střílet.
Markéta Hrdoušková
Cvrček kanibal
Náš cvrček ztratil nohu. Byla jsem si naprosto jistá, že ještě před několika dny měl všechny. Propátrala jsem jeho obydlí a hledala jakékoliv pozůstatky připomínající hmyzí končetinu. Nic jsem nenašla.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 86
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4337x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
- moje mongolská spolubojovnice
- Jana
- detektivní agentura
- máma právnička
- lékařka v Indii
- Italka k popukání
- romistka
- žena a máma se smyslem pro humor
- paní poetická
- knižní recenzent (mimo jiné)