Naštěstí

při jízdě výtahu dolů nehrozí úraz zas tak často (pokud se neutrhne nebo pokud smolař neveze s sebou hliníkové schůdky s prostrčenou hlavou), ale v případě že jsem kriminální živel a rodinu ubytuji v baráku kde nemám co dělat... Tam by ten titulek seděl 

Záruka přežití...?

Váš článek mi připoměl jeden fakt, nad kterým se občas filozoficky zamýšlím. Dnešní svět a společnost jsou tak moderní a vyspělé, že člověk snadno zapomene, že neexistuje nic jako záruka přežití. A i když bude člověk sebeopatrnější, vždycky může zakopnout na schodech a pak už je to jenom o štěstí. Nechci znít jako škarohlíd, ale život je prostě nebezpečná aktivita. Proto se asi vyplatí, brát všechno sice zodpovědně, ale zároveň s nadhledem a tím, "co všechno by se přece mohlo stát!" se nechat znervózňovat jenom do určité rozumné míry. Jinak bysme se z toho přeci museli zbláznit...

Za krásný článek Vám děkuji a přeji hezký dnešní den a hlavně hodně dalších, Vám i Vaší rodince

Re: Záruka přežití...?

To už bylo ve Švejkovi: Von vám byl tak vopatrnej...

Naprostý souhlas

Díky moc za článek, děti zatím nemám, ale možná právě proto bych se zdráhala vinu za nehody svalovat na rodiče. To by ty děti museli přivázat - i tak by se nejspíš oběsili.

Re: Naprostý souhlas

...oběsily (ty děti:)).

Moc hezké

Souhlas a díky :-)

S

tímto příspěvkem se naprosto ztotožňuji, moc hezky napsané. Jsem také rodič, mám pětiletou dcerku a někdy mám pocit, že ve svém okolí jsem snad jediná, komu záleží na tom, aby se mu dítě někde nepřizabilo a dělám pro to maximum. Dodnes mám pojistky v zásuvkách, nikdy nevětrám na plno, pokud je dcera doma (jen ventilačkou), vařící kafe nechávám z jejího dosahu, dokud nevychladne, pokud jede na kole či na bruslích, má vždy na hlavě helmu a vždy je připoutaná v autosedačce atd. Dle okolí jsem příliš úzkostlivá a moc to prožívám. No nevím, já bych neřekla. Je jasné, že některé věci člověk neovlivní, ale hodně ano.

Těch situací jsou desítky...

stát se může každou chvíli něco - děti jsou nevyzpytatelné (zvl. ty nejmenší) - a tak nám, rodičům malých dětí, mnohdy nezbývá, než se dát na modlení a chválit každý den, který naše děti prožijí ve zdraví a nic se jim nestane. - Toť moje zkušenost a proto i já Vám, paní Markéto, přeji vše nejlepší - a nejen ke dnešnímu MDŽ...

P.S.

Nožku do špic jsem strčil nejen já svému tátovi - udělal to o pěkných pár let později i můj synek mně... (v obou případech to, naštěstí, dopadlo dobře)...

Něco podobného si stalo před týdnem.

Šla jsem s dvouletou vnučku domů. Otevřela jsem dveře a vnučka vešla dovnitř a já se zouvala na chodbě. Dveře ale za sebou zavřela. V ten moment mě polil pot. Když jsem odcházela, otevřela jsem okna, ať se vyvětrá. Naštěstí dosáhla na kliku a otevřela. Když si na to vzpomenu, ještě teď je mi špatně.

Je to tak,

těch potencionálních průserů se za život napočítá, ať je člověk sebebdělejší. A když se nepřidá kus štěstí, tak...  Taky jsem mohla být jako malé dítko utopená a hlavu mít vejpůl od spadlé postranice u valníku. Zatím mi byl Pámbu nakloněný - upřímné díky. Děti jsem si strážila, jako oko v hlavě a stejně tam bylo pár situací na hraně. Ještě jednou veliké díky. Nikdy nevíme, co se může stát a průšvih je hotový ve chvilce.

Karma.

no

paní Markéto,každý máme něco.já už mám děti velký a z baráku.ale ať jsme se vypravovali kamkoli,žádný zmatky neexistovaly.příprava na výlet-den dopředu.příprava na dovolenou klidně i týden.seznam a jen se odškrtávalo.a klíče?provozní plus dvoje náhradní.jedny v autě a druhý na bezpečném místě.NIKDY NESTRKAT KLÍČE ZEVNITŘ DO ZÁMKU.většinou je to na zámečníka či na tu sekeru.ale pořádný dveře jen tak sekerou nerozmlátíte.a za pár minut se může stát věcí..............měla jste štěstí,že se nic nestalo.alespoň máte ponaučení.samo-nic ve zlým.a vše nejlepší k MDŽ !!!....................................

Re: no

Myslím, že vy budete přesně ten "bez viny", komu je tenhle článek adresován.... Zajímavé je, že to nechápete.

já myslím, že Vy jste dokonalá matka

a byť to může vyznít ironicky, myslím to vážně a zdravím JK

Re: já myslím, že Vy jste dokonalá matka

Já myslím, že jsem spíš taková normální matka Ale díky za poklonu